Symbolem toho, že stát má zájem na tom, aby kromě něj existoval i neziskový sektor, jsou nejrůznější daňové úlevy a výhody pro dárce, kteří přispívají do neziskového sektoru. Přesné znění naleznete v zákoně o dani z příjmů, který se sice bude v nejbližších letech novelizovat, i přesto však klíčová ustanovení zůstanou, mimo jiné také daňové úlevy pro všechny, kteří svojí dobrosrdečností pomáhají i finančně tam, kde jsou zkrátka finance neustále potřeba.
Často můžete slyšet argument – „Vždyť já ty peníze potřebuju taky, lidi by se klidně mohli složit na mě“. Ostatně proč ne, pokud zaujmete lidi natolik, aby vám dávali peníze jen tak, tak proč ne. Ostatně máte spoustu nástrojů, jak si takto „vydělávat“ – zjistíte však, že lidi je velmi těžké přesvědčit o tom, aby někomu jen tak za nic dali své peníze. Ostatně neziskový sektor s tím má více než dost zkušeností a je to vlastně neustálý PR boj o soukromé finance, protože problémů ve společnosti je hodně, neziskovek je také dost a peněz je potřeba všude – něco bez financí utáhnete, ale ne na stálo. Pokud chcete, aby daná neziskovka odváděla skutečně dobrou práci v daném poli, je nutné neustálého přísunu financí.
A zde vstupujete do hry vy
Daňové úlevy jsou jedny z méně invazivních nástrojů státu, jak motivovat občany k nějakému ekonomickému chování. Ostatně nakládání s vašimi financemi je pouze vaše parketa a vy se tak musíte rozhodovat, stát vám nemůže nic jen tak nařídit. Proto mají osoby soukromé možnost odepsat si zase nějaké to procento z daní a spousta lidí na tohle slyší. Protože nejen že jim zůstane více peněz, které si pak mohou vynaložit na vlastní cíle, ale i neziskovky budou lépe dýchat, protože lidé jim o to více přispějí, čím více peněz mají. Říká se sice, že je větší oběť dát 5 z 10, než 5 z 1000, ale ne každý má tak nesobecké smýšlení, že by kvůli druhým živořil s půlkou výdajů.